NNN rozhovory: Eva Nováková

Eva Nováková vede kurzy „(ne)sexuální výchovy" pro různé věkové skupiny. Vystudovala Filozofickou fakultu v Ženevě a pracovala jako dobrovolnice v Jižní Americe a západní Africe. Je autorkou online kurzu Eda a Ela zaměřeného na prevenci sexuálního zneužívání. Spravuje webové stránky www.mluvteosexu.cz a www.mluvtesdetmi.cz.

Co nabízejí vaše webové stránky?

První stránka představuje služby pro děti od 4–18 let a semináře pro učitele zajímající se o sexuální výchovu. Druhá stránka obsahuje online kurz určený rodičům a pedagogům jako nástroj prevence zneužívání pro děti od 4 do 10 let.

Jak jste k tomuto profesnímu zaměření dospěla?

V 18 letech jsem pracovala jako au-pair v Ženevě u psycholožky působící v Centru plánování rodiny. Tam jsem viděla, jak se s dětmi komunikuje o vztazích, těle a právech. Děti měly více informací než já. Začala jsem číst o psychologii, vztazích a antikoncepci — to mě motivovalo tuto oblast studovat hlouběji.

Jaké vzdělání jste absolvovala?

Na Filozofické fakultě v Ženevě jsem si osvojila znalosti z psychologie, pedagogiky, antropologie a dějin lidské sexuality. Od té doby se kontinuálně vzdělávám prostřednictvím kurzů a workshopů především ve Francii a Belgii. Doplňuji si vzdělání konzultacemi se zahraničními experty a studiem odborné literatury.

Kterou zemi byste vybrala jako vzor?

Více se orientuji mezi frankofonními státy: Belgie, Švýcarsko a Kanada. V Ženevě existuje tradice sexuální výchovy od sedmdesátých let, zajišťují ji certifikovaní pracovníci. Švýcarské školy mají zákonně stanovenou dobu sexuální výchovy zdarma. Francie má povinnou výuku od roku 2001, ale její dodržování je nižší.

Jak si stojí Česká republika?

ČR má doporučenou metodiku z roku 2009, ale přístup zůstává nejednotný a probíhá v rámci primární prevence. Nový systém se teprve formuje a chybí mu jasná politická podpora — na rozdíl od zemí se zajetou tradicí.

Proč má Česká republika problém s tímto tématem?

Země postrádá politickou podporu sexuální výchovy. Mnoho lidí přiřazuje termín výhradně k sexu, který vnímají jako intimní věc. Prolínají se zde tři prvky: zdraví populace, intimita a soukromí, a tabuizovaná témata. Chybí tradice diskuse mezi experty, rodiči a dětmi.

Jaké jsou největší bloky a tabu?

U rodičů převládá strach z toho, co odpoví, když se dítě zeptá, nebo obavy z předání nevhodných informací. Pedagogům chybí vhodné materiály a proškolení, obávají se stížností rodičů. Další blok představují osobní strachy vyplývající z tabuizovaných témat v minulých generacích.

Jaká jsou hlavní témata sexuální výchovy?

Základním tématem je tělo — anatomie, funkce, emoce a pocity, chování, soukromí a intimita. Vzdělávání by mělo být kontinuální, jako stavba domu, s pevnými základy v dětství. Výchova nezačíná vědomě, ale nevědomě před narozením skrze přípravy rodičů.

Proč je kontinuální výchova důležitá?

Člověk se vyvíjí a jeho znalosti se prohlubují. Začít sexuální výchovu až v 11–13 letech je stejné, jako bychom stavěli dům od střechy. Spirálový model znamená, že se s věkem rozšiřují informace a dovednosti paralelně s vývojem dítěte.

Jak jsou informace dostupné dětem?

Děti mají snadný přístup k internetu, ale často jim chybí osoba, s kterou by si mohly informace probrat. Klíčová je role rodiče, který od narození reaguje se zájmem na jakýkoliv dotaz bez hodnocení a kritiky.

Závěrečný vzkaz

Přeji si, aby všichni měli místo a prostor, kde by mohli mluvit, sdílet a ptát se na vše bez hodnocení.